Přeskočit na hlavní obsah

Přednáška pro CAP CU Denver


24. října jsem měla přednášku pro místní studenty. Mluvila jsem hlavně o našich design-build projektech a knížce o design-build výuce v Evropě, která mi letos vyšla. Příprava mi dala pořádně zabrat. Těch fotek už máme z ústavních projektů požehnaně. Jenom se jimi prokousat zabralo hodně času. Bylo ale uspokojivé vidět tu prudce se zlepšující tendenci :).


Nakonec to trvalo skoro hodinu a čtvrt. No, přežila jsem :).


A tady ještě plakát k letošnímu přednáškovému cyklu. Člověka potěší, když je na stejném papíře společně s Antonem Garciou Abrilem ze španělského Ensemble. Dost jsem se na něj těšila, protože jsem před časem viděla jeho přednášku z London AA. Bohužel tahle v Denvru byla spíš pro investory, které je třeba opít rohlíkem, ne studenty architektury, kteří by spíš měli vidět pod pokličku, aby věděli, kolik stojí ty "přirodou utvářené" projekty od Ensemble přesného plánování.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prodloužený víkend I - cesta na hranice se státem Utah do Národního parku Mesa Verde

Cesta z Denveru do Národního parku Mesa Verde, známého především kvůli zachovaným skalním městům vybudovaným po přelomu prvního tisíciletí, trvá podle Googlu šest a půl hodiny a vede velmi pestrou krajinou pastvin, hor, rovných i křivolakých cest. Její nejvyšší bod se nachází ve výšce 3849 m n. m. (až poté jsme zjistili, že v této výšce už Martinovi neplatí české pojištění) a celkové převýšení při všech cestách nahoru a dolů nakonec dělá 11 km. Začalo to dobře - ráno jsem zaspala. Martin jel brzo ráno vyzvednout auto na letiště a já měla připravit snídani. Probudila jsem se deset minut před jeho příjezdem. Při tak dlouhé cestě to znamenalo, že jsme na místo dorazili něco před třetí odpoledne.  Štěstí ale stálo při nás. I přes poměrně pozdní příjezd na nás čekaly úplně poslední dva lístky na Cliff Palace - největší z dochovaných skalních měst. Prohlídka byla až v šest a tak bylo dost času podívat se na místní přírodu a také na Cliff Palace a další obydlí z pr

Prodloužený víkend IV - Black Canyon, Palisade a cesta domů

Na pondělní státní svátek Labour Day jsme si naplánovali Národní park Black Canyon of Gunnison, který patří ke služebně nejmladším. V některých místech dosahuje hloubku přes 800 metrů, takže dívat se ze srázu dolů dělalo místy trochu problém i Martinovi.  Tento národní park je o popojíždění od vyhlídky k vyhlídce, procházky jsou krátké a pohledy do hlubin podobné. Přesto svahy kaňonu fascinují. Strana, která je během dne delší dobu ve stínu je velmi příkrá, protože tolik nepodléhá erozi. Trochu jsme při návštěvě polemizovali nad tím, jestli by tyčové subtilní zábradlí nebylo v tomto případě lepší. Objemné kamenné sloupky a kulatina výhledům spíše škodily. Zapomněli jsme vyfotit místní suché záchodky, aby bylo možné srovnat standard tohoto národního parku se záchodky na Longs Peak . Tak aspoň Google streetveiw . Zábradlí u Painted Wall View bylo určitě méně výrazné, ale po estetické stránce by se také dalo mnohé zlepšit ;). A tady výhle

Záchodky cestou na Longs Peak

Jak probíhá první zatěžkávací zkouška zájemců o CBW progam - výstup k Longs Peak Privies? Sraz na začátku trasy v sedm. To pro většinu z nás znamenalo vstávání už před pátou ráno. Doporučení znělo: "Vemte si s sebou pohodlnou obuv a opalovací krém." V devět, po 3 mílích a 2000 stopách převýšení, jsme byli u prvního záchodku . Při vyprávění zahrnujícím úspěchy i nezdary spojené s výstavbou tohoto úlevného útočiště zašlo slunce za mraky a začalo silně foukat. Každý pak přítomnému statikovi bez váhání věřil, že bylo třeba objekt nadimenzovat tak, aby odolal rychlostem větru i o rychlosti 225 mil za hodinu. Další záchod prý v dohlednu - stačí se pořádně podívat. Vidíte ho? Ani modrý kroužek nepomáhá? Použití na míru navržených gabionových košů, funguje jako mimikry. Bez obeznámeného průvodce bylo těžké zaměřit objektiv správným směrem. A jaké tedy byly hlavní výzvy návrhu a realizace? Zaprvé už výše zmíněný vítr, který vyžadoval dobré ko