Přeskočit na hlavní obsah

Venkovní třída pro urban farming

Další navštívená realizace od CBW je podle mě prostě pecka. Vzdálená je jen 15 minut hromadnou dopravou od školy a mohou ji využívat nejen obyvatelé přilehlého obytného komplexu, ale i nedaleká základní škola i náhodní kolemjdoucí.



Úvodní návrhy pracovaly s celou řadou parametricky vygenerovaných struktur. Následné požadavky na realizaci vlastníma rukama související i s časovými možnostmi prefabrikace a následného sestavování na místě ale nakonec vedly ke konstrukčně racionálnějšímu řešení. Spolupráce se statikem přinesla velmi odvážné a elegantní řešení. Objekt je se zemí spojen jen na dvou plochou velmi omezených místech a v protějších rozích je naopak výrazně překonzolován. Zavětrování je navíc vždy řešeno jen jednou diagonálou, nikdy ne křížem, aby zůstala plocha co nejvíce abstraktní. K celkové tuhosti konstrukce sestavené z tažených ocelových profilů a ocelových plátů přispívají i k profilům přivařené pororošty.


Návrh formovaly dva zdánlivě protichůdné požadavky - zajištění soukromí uživatelů (protože je třída umístěna hned vedle cesty propojující stanici lehkého metra s obytnou čtvrtí a školou) a umožnění kontroly z kanceláře v nedalekém obytném komplexu (dům červené barvy na výše uvedených fotograficíh). Odpovědí je tzv. dynamická transparence vytvořená pomocí pororoštů umístěných ve dvou od sebe vzdálených vrstvách tvořících obálku ocelové konstrukce.



S ohledem na udržení ekonomičnosti se celkový modul stavby podřizuje standardně dostupnému rozměru pororoštu, který se propisuje nejen do umístění prvků nosné konstrukce, šířky a délky objektu, ale i členění podlahy. Tyto rýhy nejsou dilatační spáry v pravém slova smyslu. Jsou to spíše místa, kudy může řízeně proběhnout případná mikroprasklina v povrchu železobetonové základové desky (k ní více níže) a také místo, kudy z plochy odtéká voda.


Detail stavby od začátku pracuje s případnými nepřesnostmi ve výrobě i při samotné výstavbě objektu. V místě kontaktu vodorovné a svislé konstrukce je mezi prvky ponechána negativní spára.


Horní část konstrukce byla sestavována na místě hned vedle staveniště a osazena na spodní nosné stěny pomocí jeřábu. Její součástí jsou dva plnostěnné objemy - okulus a okapní žlab přivádějící vodu do vedle stojícího záhonu (viz první foto), které nejen doplňují abstraktní kompozici celého objektu, ale mají zde své místo i z hlediska konstrukčního řešení. Inspirací k umístění okulu bylo architektonické řešení předchozího projektu od CBW nazvaného WEEP, kterému bude věnován jeden z dalších příspěvků.



Co není na pavilonu vidět, ale bylo jedním z klíčových řešení vedoucích k úspěšnému návrhu a realizaci, je volba základů. V místě totiž nejsou dobré zakládací poměry. Hned vedle teče potok, který způsobuje vysokou hladinu podzemní vody. Výsledkem odborného rozboru situace bylo doporučení vykopat stavební jámu 8 stop hlubokou (2,5 m), nasypat a zhutnit 4 stopy štěrku a pak teprve začít se základy. Návrhu třídy předcházel projekt pódia v Ridgeway, který se musel vypořádat s podobně nepříznivými podmínkami. Výsledkem tenkrát byly základy, které spotřebovaly velkou část rozpočtu a byly velmi časově náročné. Vedení CBW nechtělo udělat stejnou chybu dvakrát, a proto hledalo jiné způsoby zakládání. Nakonec byla zvolena tzv. raft nebo mat foundation, což je v tomto případě asi 30 cm tlustá železobetonová deska (vyztužená v horní i dolní části), která není založena do zámrzné hloubky a v podstatě pluje nad pohybující se zeminou. Díky tomu byly základy rychle hotové a většina rozpočtu zůstala pro řešení nadzemní, viditelné části pavilonu.



Studenti měli během návštěvy za úkol naskicovat některý aspekt konstrukčního řešení ve vazbě na celkový koncept stavby. Po úvodu vysvětlujícím všechny nástrahy návrhu a realizace se měli možnost zeptat na cokoliv, co je zajímalo.



A vedle se teď staví nová bytovka, tak přikládám tři fotky jako ukázku místních stavebních technologií. 




Profi fotky ke tříde pro urban farming (ještě bez pořádné rzi) a oficiální info:
http://coloradobuildingworkshop.cudenvercap.org/portfolio-item/lamar-urban-farming-classroom-2014/

PS: Motýli nebyli součástí návrhu. Místní si potřebovali třídu trochu "polidštit".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prodloužený víkend I - cesta na hranice se státem Utah do Národního parku Mesa Verde

Cesta z Denveru do Národního parku Mesa Verde, známého především kvůli zachovaným skalním městům vybudovaným po přelomu prvního tisíciletí, trvá podle Googlu šest a půl hodiny a vede velmi pestrou krajinou pastvin, hor, rovných i křivolakých cest. Její nejvyšší bod se nachází ve výšce 3849 m n. m. (až poté jsme zjistili, že v této výšce už Martinovi neplatí české pojištění) a celkové převýšení při všech cestách nahoru a dolů nakonec dělá 11 km. Začalo to dobře - ráno jsem zaspala. Martin jel brzo ráno vyzvednout auto na letiště a já měla připravit snídani. Probudila jsem se deset minut před jeho příjezdem. Při tak dlouhé cestě to znamenalo, že jsme na místo dorazili něco před třetí odpoledne.  Štěstí ale stálo při nás. I přes poměrně pozdní příjezd na nás čekaly úplně poslední dva lístky na Cliff Palace - největší z dochovaných skalních měst. Prohlídka byla až v šest a tak bylo dost času podívat se na místní přírodu a také na Cliff Palace a další obydlí z pr

Prodloužený víkend IV - Black Canyon, Palisade a cesta domů

Na pondělní státní svátek Labour Day jsme si naplánovali Národní park Black Canyon of Gunnison, který patří ke služebně nejmladším. V některých místech dosahuje hloubku přes 800 metrů, takže dívat se ze srázu dolů dělalo místy trochu problém i Martinovi.  Tento národní park je o popojíždění od vyhlídky k vyhlídce, procházky jsou krátké a pohledy do hlubin podobné. Přesto svahy kaňonu fascinují. Strana, která je během dne delší dobu ve stínu je velmi příkrá, protože tolik nepodléhá erozi. Trochu jsme při návštěvě polemizovali nad tím, jestli by tyčové subtilní zábradlí nebylo v tomto případě lepší. Objemné kamenné sloupky a kulatina výhledům spíše škodily. Zapomněli jsme vyfotit místní suché záchodky, aby bylo možné srovnat standard tohoto národního parku se záchodky na Longs Peak . Tak aspoň Google streetveiw . Zábradlí u Painted Wall View bylo určitě méně výrazné, ale po estetické stránce by se také dalo mnohé zlepšit ;). A tady výhle

Záchodky cestou na Longs Peak

Jak probíhá první zatěžkávací zkouška zájemců o CBW progam - výstup k Longs Peak Privies? Sraz na začátku trasy v sedm. To pro většinu z nás znamenalo vstávání už před pátou ráno. Doporučení znělo: "Vemte si s sebou pohodlnou obuv a opalovací krém." V devět, po 3 mílích a 2000 stopách převýšení, jsme byli u prvního záchodku . Při vyprávění zahrnujícím úspěchy i nezdary spojené s výstavbou tohoto úlevného útočiště zašlo slunce za mraky a začalo silně foukat. Každý pak přítomnému statikovi bez váhání věřil, že bylo třeba objekt nadimenzovat tak, aby odolal rychlostem větru i o rychlosti 225 mil za hodinu. Další záchod prý v dohlednu - stačí se pořádně podívat. Vidíte ho? Ani modrý kroužek nepomáhá? Použití na míru navržených gabionových košů, funguje jako mimikry. Bez obeznámeného průvodce bylo těžké zaměřit objektiv správným směrem. A jaké tedy byly hlavní výzvy návrhu a realizace? Zaprvé už výše zmíněný vítr, který vyžadoval dobré ko