Přeskočit na hlavní obsah

Prodloužený víkend II - Národní park Arches


Ani poměrně brzké vstávání nezabránilo čtvrthodinovému čekání v dvouřadé frontě před vjezdem do Národního parku Arches. Hned po průjezdu vstupním branou po pár set metrech prudkého stoupání bylo jasné proč. (A ne, ta úvodní fotka opravdu není dokřiva)

  


První cesta směřovala k Delicate Arch. Předpověď počasí říkala, že nás čeká horký den bez mráčku a průvodce varoval, že na trase není ani kousek stínu. Hned u parkoviště čekala velká cedule, že si máme vzít několik litrů vody! Vystát frontu na pitnou vodou tedy nebylo na škodu. Cesta mezi davy lidí v obou směrech utekla rychle a za chvíli jsme byli na místě.


Čekat tak půl hodinovou frontu na fotku přímo pod obloukem se nám nechtělo A tak to vypadá, když zavrhnete i selfie a uchýlíte se ke starému dobrému požádání kolemjdoucího ...


Namotivovaní a předešlého večera naší spolubydlící ze Salt Lake City, která se s námi podělila o svůj zážitek z Arches, jsme se rozhodli, že další v pořadí bude Primitive Trail dlouhý 11,5 km. Na parkoviště jsme dorazili v jedenáct a vystáli si frontu na vodu. Jako první nás čekal Tunnel Arch a Pine Tree Arch. Kdybychom věděli, co nás čeká, asi bychom si tuhle odbočku z hlavní trasy odpustili.


Další v pořadí, Landscape Arch, byl o poznání zajímavější. V devadesátých letech se jeho pravá část odlomila a od té doby se k němu moc blízko nedostanete, ale i tak se pohled na něj dá zařadit k jednomu z nejlepších zážitků z Arches.


Následoval výstup k Partition a Navajo Arch. Cestou nahoru jsme vypili polovinu své zásoby vody. Byť se v podstatě jedná o oblast s vysokými skalami a úzkými průrvami mezi nimi, stín byl v nedohlednu. Slunce svítilo téměř přesně ve směru skalnatých řas a stín tak sahal sotva k patě skal.


Zastávka u Partition Arch trvala dlouho, protože jsme se konečně dostali do stínu. A hlavně, ty výhledy!



    

Zážitek z Navajo Arch zastínily tyhle vodou po staletí tvarované stěny. Přímo pod obloukem jsme potkali pár, který řešil stejný problém jako my - došla voda a tak jsme si vzali k srdci varování ze vstupní tabule a vydali se na cestu zpět. Primitive Trail nás čeká někdy příště.



Cestou zpátky k výjezdu z parku nás čekalo několik dalších zastávek, první z nich Sand Dune Arch.



Teplota na palubním počítači začala ukazovat 104°F (40°C), takže každý další výstup z klimatizovaného auta byl už jen krátkým zastavením. V tomto případě u Window Section.


U Balanced Rock jsem zapomněla vyčkat, až bude procházet alespoň nějaká osoba pro srovnání měřítka - snad budou pro představu stačit stromy bezprostředně u paty skály.


Závěrem několik sousoší podél cesty. Trochu nás mrzelo, že jsme se nevydali na Park Avenue Overview, ale čekat, než ochladnou rozpálené skály by znamenalo vzdát naše další plány. Lákal nás totiž nedaleký Národní park Canyonlands ... 




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Mausoleum na hřbitově Lakewood Minneapolis

Text v přípravě. Ale tady jsou stejně hlavní fotky ;). Text, půdorysy a vytuněné fotky jsou k dohledání na Archdaily .

První schůzka

V podzimním semestru CBW učí jen jeden předmět - Introduction to design-build (Úvod do design-build projektů). Letos je v něm zapsáno 39 studentů. Do dalšího semestru, kde se odehrává jádro celého programu - návrh a následná realizace - bude vybráno jen přibližně 24 z nich. Co všechno práce v CBW obnáší a jak bude probíhat výběr? To se studenti dověděli na čtvrteční schůzce. Důležitou roli při výběru hraje GPA (Grade Point Average), tedy studijní výsledky během předchozího studia, a portfolio. Několikrát během schůzky také padlo, že by studenti měli být připraveni na plné nasazení a pokud možno se během jarního semestru nesnažili stihnout i architektonickou praxi v některé z místních kanceláří, protože na to nebude čas. Hlavní doporučení znělo "Je to hodně práce, takže si to pořádně rozmyslete. Pokud se tomu nebudete věnovat naplno, tak se radši nehlaste. Ušetříte starosti nám i sobě." Nikdo se ale odradit nenechal. A co letos studenty vlastně čeká? Stavba několik...